služební, stereotyp, samota, sedět, sen, socha, sedm, smutek i smích ;)

Tak trávím večer v tříhvězdičkovém hotelu v centru Prahy ;) ...služebka :( - hned vysvětlím ten "tón":

No, zrovna dneska jsem si říkala, jak se to rychle zvrtlo :) Moje první služebka byla něčím zajímavým, novým, neobvyklým, nabourávajícím stereotyp... a teď se málem samy služebky staly stereotypem :D

Tady v hotelu jsem podruhé. Poprvé jsem si tu užívala televize :D. Ne že bychom doma neměli telku, spíš asi proto, že jsem ji po dlouhé době tenkrát viděla zapnutou :D. Zas mi to ale asi na dlouhou dobu stačilo :). Byla jsem tu sama... A když se tak o půl dvanácté v noci díváte z okna do proskleného openoffice naproti, kde ještě pár lidí sedí za počítačem, možná aby tam seděli i ráno... přemýšlíte o životě a hodnotách a...

Mezi tím pár jednodenních "návštěv" Prahy, kdy pět hodin sedím v busu a dalších x v Praze, což už mám pocit, že si ta židle musí moje pozadí snad i pamatovat...:D Časopis, teplý nápoj a sluchátka už jsou automatika (jó, když si vzpomenu, jak jsem jela "tímhle" autobusem nejmenované barvy ;) poprvé a byla z toho všeho vydřená :D) aneb člověk si neváží nebo rychle zvyká na to, co má...

No a teď tu sedím za notebookem, protože tenhle hotýlek nabízí i net na každém pokoji gratis. To aby mi nebylo smutno...

Plánovala jsem si, jak se vydám do centra fotit a kochat, kochat a fotit a tak :) Rozhodlo se ale pršet :( Kapky zuřivě bušily do střešních oken a já mezi prací tiše přestávala snít svůj "sen"... Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem po práci vyšla sice mezi obří kaluže, ale zhora nic mokrého nepadalo :) ...zatím :) Dojela jsem do hotelu a rychle googlila, jak se dostat ke klíčové soše (http://klicovasocha.cz/klicova-socha/), na kterou mám spadeno :) Nakonec jsem ale našla, že v kostele sv. Ignáce, který jsem tušila někde v blízkosti, bude mše, tak jsem se vydala tam s tím, že do tmy zvládnu možná všechno :)

Zajímavé místo... kostel má dvě strany (mezi nimi zrovna tu s věžmi) vlastně zastavěné, taky mě překvapila výška lavic (když si jedna paní nejprve musela vylézt na klekátko, aby si mohla sednout :D) a taky délka lavic. Říkala jsem si, jestli to bylo zamýšleno z důvodu kapacity nebo protože Pražáci budou mít velkou sociální zónu? :D ...zvyklí z metra asi ne, dobře :) Ale možná to pak musí právě někde kompenzovat :D) A taky jestli je tak poznat, že nejsem z cajzlova :P, když se ostatní lavice vesele plnily, jen v té "mé" jsem byla pořád jen já :( :D

Mše skončila a já se vydala vstříc dalšímu dobrodružství... z kterého se časem vyklubal slejváček :( Zamířila jsem k Tančícímu domu, ale foťák radši nechala v teple futrálku :) a rozhodla se tedy asi přece jen náležitě využít toho netu gratis. Ne že bychom doma neměli net, ale...;)

Tak aspoň pohled z okna ;) (kdybych už se sem náhodou nikdy nedostala :( ...když si tak stěžuju :))