Máte rádi trhací kalendáře?
Přemýšlím, že jsem asi žádný nikdy neměla. Ostatně mívám problém vůbec stíhat otáčet listy s celým měsícem... :( :)
Na Vánoce jsem jeden trhací kalendář dostala. Takový kvádřík o rozměrech cca 130x110x26 mm s nějakými 313 lístečky odhaduju :) Dá se pověsit nebo postavit, jednoduše autor si dal fakt záležet :)
Hned v prvních chvílích po otevření krabičky ale radost rychle vystřídal děs. Představa, jak budu muset den co den (kromě soboty, která je spojená s nedělí :)) odtrhávat lístek po lístku a tak se nemilosrdně přibližovat termínu odevzdání diplomky (která v době Vánoc neměla ještě ani představu, o čem bude :() a pak státnic (čím dál lepší...), mě vážně dostala! Co jsem komu udělala?! Že to bude zázrak stihnout všechno v tak krátkém čase, si uvědomuju i tak... Má to být trest?! Chce mi tím někdo něco naznačit?!
Jo!
Na všech těch 313 papírcích jsou totiž reprodukce Clauda Moneta. Tudíž jsem dostala takovou malou galerii uměleckých děl!
A jako takové "malé" umělecké dílo bychom měli vnímat i každý den, který dostáváme.
Který dostáváme jako dar, který je sám o sobě "malým" zázrakem. My ho navíc můžeme proměnit v balíček dobra a něco většího.
Kéž se nám to - s Jeho požehnáním - daří!
PS: Jaké bylo navíc moje překvapení, když jsem minulé pondělí objevila v kalendáři tento obrázek.
Nezasvěcený divák by možná přemýšlel, co že se to v té impresi skrývá :) Mně ale bylo hned jasné, že to je moře hladící pobřežní písek, narážející na ohromné útesy, ponořené do slunce za ševelu racků v Etretat.
Sever Francie a vzpomínky na jeden super červencový výlet...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.