Štěstí a radost

Tento "citát" jsem objevila v pracovní dílně psychiatrické léčebny, kde jsem byla na povinné týdenní stáži. Živě jsem si vzpomněla na malinkou dušičku, se kterou jsem šla poprvé na podobnou stáž ve třeťáku, a ještě menší než malinkou dušičku, se kterou jsem odtamtud odcházela první den s vědomím, že tam dobrovolně-nedobrovolně musím ještě čtyřikrát.

Uvědomila jsem si, jak jsem málo vděčná za to, že jsem zdravá...

I to, co už dávno vím, jen na to člověk lehce zapomene, když se ho to netýká, že psychické onemocnění může bolet víc než fyzická bolest.

Každé ráno jsem seděla na komunitě s pacientkami, z nichž určitě čtvrtina mohla být stejně stará jak já... Ačkoli na první pohled byste mezi námi nenašli žádný rozdíl, jeden, a propastný, tahle situace ukrývala. Zatímco já v poledne odešla domů s vědomím toho, co vše (hezké) mě ještě ten den čeká, ony zde usínaly s vědomím, že se zde ráno opět probudí. V léčebně jste bez klíčů "nikdo"...

Povinnost bez lásky činí mrzutým.

Odpovědnost bez lásky činí bezohledným.

Spravedlnost bez lásky činí tvrdým.

Moudrost bez lásky činí hrozným.

Přátelství bez lásky činí falešným.

Pořádek bez lásky činí malicherným.

Čest bez lásky činí domýšlivým.

Majetnost bez lásky činí lakomým.

Víra bez lásky činí fanatickým.

Život bez lásky je nesmysl.

Ale život v lásce je štěstí a radost.